Když se z nového otcovství vytrácí radost

Změna nálady po narození dítěte se snadno připíše nevyspání nebo náročnému začátku. Pokud ale dlouhodobě ztrácíte zájem o věci, které vám dřív dělaly radost, straníte se blízkých nebo máte pocit, že situaci nezvládáte, stojí za to zbystřit. Deprese u otců nemusí vypadat stejně jako u matek a nemusí se projevit jen smutkem.

Níže najdete, podle čeho si změn všimnout, co může zvyšovat zranitelnost a jak postupovat při hledání pomoci. Samotné příznaky diagnózu nepotvrzují, jsou však důvodem pro rozhovor s odborníkem.

Jak se může deprese u otce projevovat?

Nemusí jít jen o smutek a pláč. U některých mužů se objevuje podrážděnost, neklid, výbuchy hněvu, horší soustředění, pokles výkonu v práci, uzavírání se před lidmi, změny chuti k jídlu, nespavost nebo menší zájem o sex. Někdo se snaží nepříjemné pocity přehlušit alkoholem či jinými rizikovými způsoby chování. Přehled skotské vlády uvádí tyto projevy mezi popisovanými příznaky otcovské perinatální deprese a upozorňuje, že mohou zůstat nerozpoznané, protože se o nich nemluví snadno (přehled důkazů o duševním zdraví otců).

Jednotlivý příznak sám o sobě neznamená depresi. Všímejte si spíš toho, zda se potíží nahromadilo víc, přetrvávají nebo narušují každodenní život a vztahy. Nečekejte na „dost vážný“ důvod, abyste své trápení zmínil lékaři.

Co může riziko zvyšovat?

Zranitelnost může souviset s předchozími psychickými obtížemi, velkým stresem, finanční nejistotou, nedostatkem podpory nebo napětím v partnerském vztahu. Rizikem může být také deprese u partnerky. Jde o souvislosti popsané ve studiích, nikoli o jisté příčiny ani o předpověď, že se deprese u konkrétního otce rozvine. Systematický přehled studií o otcích v prvním roce po narození dítěte popsal souvislost mimo jiné s předchozími psychickými obtížemi, nespokojeností ve vztahu, finanční nestabilitou a depresí partnerky (systematický přehled rizikových faktorů).

Deprese jednoho rodiče navíc může zatěžovat druhého. Když se potíže objeví u vás nebo partnerky, zkuste je neřešit jako soupeření o to, kdo toho zvládá víc. O tom, jak se po narození dítěte proměňuje partnerský život, pojednává také téma vztahu po narození dítěte.

Kam se obrátit a co říct?

Začněte u praktického lékaře, psychologa nebo psychiatra. Popište, kdy změny začaly, jak ovlivňují spánek, práci, péči o dítě a vztahy, a zda se objevily myšlenky na sebepoškození. Pokud je těžké začít, můžete si poznámky sepsat nebo požádat blízkého, aby vás doprovodil. Lékař s vámi probere další postup; vhodnou podporu může tvořit psychoterapie, lékařská péče nebo jejich kombinace podle vašeho stavu.

Podpora může zahrnovat i praktické odlehčení doma: domluvit si s partnerkou či rodinou konkrétní čas na spánek, jídlo nebo návštěvu odborníka. Není to náhrada léčby, ale může usnadnit první kroky. Péče o psychiku rodičů a jejich vztah se prolínají; praktické souvislosti najdete také v tématu rodičovství a partnerský vztah.

Co dělat při bezprostředním ohrožení?

Pokud máte strach, že ublížíte sobě nebo někomu jinému, nebo se někdo ocitne v bezprostředním nebezpečí, volejte v Česku 155 nebo 112. Pro rozhovor v psychické krizi je dostupná Linka první psychické pomoci 116 123, která funguje nonstop a je zdarma; kontakty uvádí český státní portál 72 hodin (krizové a tísňové kontakty v Česku).

Pomoc nemusíte odkládat, dokud si nebudete jistý, jak svůj stav pojmenovat. Stačí říct, co se změnilo a co je teď nejtěžší.