Přeskočit na obsah

Rodičovství

Kdy už poporodní smutek potřebuje odbornou pomoc

Po porodu můžete být plačtivá, úzkostná nebo vyčerpaná, i když jste se na dítě těšila. Důležité je sledovat, jak dlouho potíže trvají, jak zasahují do běžného dne a kdy požádat o pomoc.

Autor: Lucie Hrubá · · 3 min čtení

Unavená žena v svetru drží hrnek, sleduje spící miminko v kolébce

První týdny s novorozencem přinášejí málo spánku a velkou změnu každodenního života. Krátké období náladovosti po porodu bývá běžné, ale přetrvávající beznaděj, úzkost nebo ztráta zájmu o věci, které vám dříve dělaly radost, si zaslouží pozornost. Poporodní deprese není selhání ani důkaz, že své dítě nemilujete. Níže najdete rozdíly mezi baby blues a depresí, vysvětlení screeningového dotazníku EPDS i možnosti, jak začít hledat podporu v Česku.

Jak poznat rozdíl mezi baby blues a poporodní depresí?

Baby blues označuje přechodnou plačtivost, podrážděnost nebo úzkost, která se objevuje v prvních dnech po porodu. Obvykle během dvou týdnů odezní. Pokud potíže přetrvávají, sílí nebo se objeví později, je namístě probrat je s odborníkem. Přehled příznaků a časového průběhu uvádí také NHS ve svých informacích o poporodní depresi.

Poporodní deprese se nemusí projevovat jen smutkem. Může jít o ztrátu zájmu a radosti, pocit beznaděje či viny, výraznou úzkost, podrážděnost, potíže se soustředěním nebo neschopnost odpočívat, i když dítě spí. Někdo se může cítit od dítěte odpojený nebo mít pocit, že péči nezvládá. Jednotlivý příznak sám o sobě diagnózu neurčuje; podstatné je, jak se cítíte a jak potíže ovlivňují váš život.

Co ukazuje Edinburská škála?

Edinburská škála poporodní deprese, zkráceně EPDS, je sebehodnoticí screeningový dotazník s deseti otázkami. Pomáhá zachytit možné riziko depresivních obtíží, není však samostatným diagnostickým testem. Česká odborná studie popisuje její využití ke screeningu a zdůrazňuje, že posouzení výsledku musí navazovat na odborné vyšetření. Více o škále a jejím použití v českém prostředí uvádí studie v časopise Česká gynekologie.

Výsledek proto berte jako podnět k rozhovoru, nikoli jako verdikt o vašem zdraví nebo rodičovských schopnostech. Pokud vás otázky znepokojí, obraťte se na zdravotníka, i když si nejste jistá, zda vaše potíže „stačí“ na odbornou pomoc.

Kam se obrátit v Česku?

Začněte u svého praktického lékaře, gynekologa nebo porodní asistentky a popište konkrétně, co se změnilo, kdy to začalo a jak vám to brání v běžném životě. Podle situace vám mohou doporučit psychologa, psychiatra nebo další odbornou péči. Národní ústav duševního zdraví se věnuje výzkumu i klinické péči v oblasti perinatálního duševního zdraví a zveřejňuje informace o svém centru na svých stránkách.

Podporu a orientaci v možnostech pomoci nabízí také organizace Úsměv mámy. Její podpůrné aktivity mohou doplnit odbornou péči, nenahrazují však vyšetření ani léčbu. Jejich zaměření a možnosti podpory popisují informace o organizaci a jejích službách. Pokud potřebujete řešit také únavu, psychiku nebo změny partnerského vztahu po narození dítěte, souvislosti rozebírá i text o rodičovství a partnerském vztahu.

Jak může partner ulehčit cestu k pomoci?

Zkuste se nejprve zeptat, co je právě teď nejtěžší, a naslouchat bez hodnocení. Místo neurčité nabídky „kdykoli pomůžu“ může být užitečnější převzít konkrétní činnost, například péči o dítě během domluveného odpočinku, přípravu jídla nebo telefonát do ordinace. Partner může také nabídnout, že na konzultaci půjde s vámi, pokud si to přejete.

Vyhněte se větám, které potíže zlehčují, třeba že byste měla být šťastná nebo že ostatní to zvládají. Deprese není otázkou vůle. Důležitou součástí podpory je pomoci najít odbornou péči a udržet kontakt, aniž by partner přebíral roli terapeuta. Duševní potíže se mohou objevit také u otců a dalších partnerů; jejich zkušenost rozebírá text o depresi po narození dítěte u mužů.

Kdy je potřeba jednat okamžitě?

Pokud máte myšlenky na sebevraždu nebo na ublížení sobě či dítěti, případně jste vy nebo blízký člověk zmatení, ztrácíte kontakt s realitou nebo máte pocit, že nedokážete zajistit bezpečí, nečekejte na běžný termín. Vyhledejte okamžitou odbornou pomoc nebo kontaktujte místní záchrannou službu. Do té doby nezůstávejte sami a požádejte důvěryhodnou osobu, aby byla s vámi a dítětem.

O pomoc má smysl požádat i tehdy, když příznaky nejsou tak naléhavé, ale trápí vás nebo se zhoršují. Nemusíte nejdřív přesně pojmenovat, co prožíváte. Stačí říct: „Po porodu mi není dobře a potřebuji si o tom promluvit.“

Časté otázky

Kdy se poporodní deprese může objevit?

Potíže nemusí začít hned po porodu. Mohou se rozvíjet postupně a objevit se i s odstupem, proto má smysl řešit změny nálady a fungování kdykoli v období po narození dítěte. Pokud se cítíte dlouhodobě beznadějně, úzkostně nebo nezvládáte běžné činnosti, obraťte se na zdravotníka bez čekání na konkrétní časovou hranici.

Znamená vysoké skóre v EPDS, že mám depresi?

Ne. Edinburská škála poporodní deprese je screeningový dotazník, který pomáhá zachytit možné obtíže, ale sám o sobě diagnózu nestanovuje. Výsledek je vhodné probrat s lékařem či psychologem, který posoudí příznaky a navrhne další postup. I nízké skóre není důvodem odkládat pomoc, pokud se necítíte bezpečně nebo se váš stav zhoršuje.

Jak může partner prakticky pomoci?

Pomáhá naslouchat bez zlehčování a bez tlaku na to, aby se rodič „vzpamatoval“. Nabídněte konkrétní úlevu, například převzetí péče o dítě nebo domácích úkolů, a společně domluvte kontakt s odborníkem. Pokud se objeví řeči o ublížení sobě či dítěti nebo zmatené a neobvyklé chování, nečekejte a zajistěte okamžitou odbornou pomoc.

V rubrice Rodičovství